PROJEKTY A VČELY

Za svůj život jsem se setkal s mnoha projektovými manažery.

Já sám jsem také projektový manažer. 

Jak to mohu o sobě tvrdit? Jednoduše… kromě toho, že na to mám “papír”, tak to také učím studenty, budoucí projektové manažery, na vysoké škole. A navíc jsem napsal, obhájil a získal dost projektů, které se později realizovaly.

 

Když chcete být zajímavější, napište si do životopisu, nebo na vizitku, že jste “Projektový manažer”. Uvidíte, že se na Vás ostatní budou dívat skoro jako na poloboha, nebo se Vás minimálně raději na nic ptát nebudou a nechají Vás na pokoji.

Byla doba, kdy slovo “projekt” bylo skoro zakázané slovo, protože to bylo cizí, kapitalistické slovo, a to se prostě nenosilo.

- - - - - - - - - -

V projektovém řízení je jedna věc, která mně fascinuje.

Kromě jakéhosi nepřehledného principu, kdo za co odpovídá a kdo to platí, kdo všechno z projektu vlastně získá, teď mám na mysli hlavně peníze, je něco, co je skoro nepochopitelné ale jakoby tomu nějaká vyšší moc nebo síla chtěla a prostě se to děje.

To něco je neustálá ZMĚNA. Změna pravidel, postupů a procesů, které jsou nutné pro napsání, získání a obhajobu s následnou realizací každého projektu.

Když nastoupí nový projektový manažer do firmy, první, co udělá, je ZMĚNA. 

Zjistí si, jak ty projekty řešil jeho předchůdce, a protože ten “bývalý projektový manažer” má nastavené principy podle staré projektové normy IPMA I., a ON, nový projektový manažer má certifikaci podle IPMA II., je to skoro jeho božská povinnost předělat všechno podle jeho IPMA II.

Stojí ho to neskutečné úsilí a čas, ale po několika měsících “překopávání” dokumentů, postupů, personálních změn ve firmě, nastane den, kdy si ráno spokojeně udělá kafe a s uspokojením si řekne “KONEČNĚ!!!”, “Teď už konečně jedeme podle IPMA II. !!!” …

Takový projektový manažer je na vrcholu svého blaha a po všech kolem sebe vyžaduje, aby svoje zaběhlé postupy podřídili pouze a výhradně pravidlům, které vyžaduje…

Vlastně, ... ON je nevyžaduje za sebe... Ty nutné změny přece vyžadují principy projektového řízení úrovně IPMA II., tak proč to dělat postaru, ikdyž všechno fungovalo, lidi byli spokojení, byli zvyklí a nekomplikovalo jim to jejich způsob práce, když je to předepsáno NOVĚ?. Teď už je to správně!! Jedeme podle IPMA II. a je to podle zásady moderního projektového řízení!!

Teď konečně tento projektový manažer žije svůj život v zajetých kolejích rok, dva roky a je spokojený s IPMA II.

- - - - - - - - - -

Jednoho dne ho zaměstnavatel pošle na služební cestu do Prahy a jak se tak ve volném čase před odjezdem zpět do svého rodného města, prochází po Václaváku, vychutnává si vanilkovou zmrzlinu a na rohu Vodičkové ulice a Václavského náměstí, míjí prodejnu knih, jeho zrak mimoděk ulpí ve výloze. Vanilková zmrzlina mu zaskočí v ústech, a přes chlad této pochutiny ho náhle polije neskutečné horko po celém těle. ..... “Proboha!!!!” ... vykřikne projektový manažer skoro nahlas, div že se kolemjdoucí nepolekají… Co to v té výloze vidí? Nově vydaná pravidla projektového řízení podle IPMA IV.!!!  

“To přece není možné!!!”, řekne si projektový manažer. “Kde je IPMA III.?”... “Co všechno jsme proboha zaspali a co jsme zanedbali?” … Okamžitě ho napadne, kolik změn propásl a kolik procesů ve firmě bude nutné přenastavit podle IPMA III., tak, aby dohonil nové principy IPMA IV. …

Zdrcen vstoupí do prodejny knih a za poslední hotové peníze, protože to potřebuje dokladovat firmě jako služební výdaje, které měl připravené na nákup dárku pro svoji dcerušku, která se těší na něco milého z jeho služební cesty, nakupuje novou knihu “Projektové řízení IPMA IV”. Dárek nakonec nekoupí, a co nejrychleji nastupuje do vlaku a s pocitem hladové šelmy otevírá osmisetstránkovou knihu, která vůbec nebyla levná, protože dárek pro dceru, který měl předem vyhlídnutý stál hrubě přes tisíc korun a všechny hotové peníze dal do nákupu této vzácné projektové knihy, kterou si ve vlaku musí hladově pročíst, aby podle ní co nejrychleji, nejlépe hned zítra při nástupu do zaměstnání, mohl začít nastavovat nová pravidla pro ZMĚNU z IPMA II. na IPMA IV. …

- - - - - - - - - -

Tak tohle je opravdový život projektového manažera…

Víte, co je na tom zvláštního?

Podívejme se společně například na život včel.

Jak dlouho jsou včely na této planetě se s určitostí neví, ale vědci odhadují, že první včelky se vyvinuly před 120 miliony lety. 

Co vlastně včely dělají? 

Myslím, že kromě důležitosti jejich existence, kterou vnímají ony sami za sebe nejlépe a my je skoro ani nedokážeme docenit, můžeme jejich činnost popsat tak, že výsledkem jejich pracovitosti, která je vede k elementárnímu důvodu přežití, je produkce medu.

Zjednodušeně – včely projektují MED!!!

ANO – “projektují” … opravdu jsem se ani neupsal nebo nespletl, a dokonce jsem se ani nezbláznil… Mohl bych napsat “produkují”, ale jejich činnost je řízená, cílená, a zaměřená jedním směrem – na projektování MEDU.

A tohle dělají už 120 milionů let. A dělají to po čertech dobře! Dokonce - jak nejlépe umí!!! 

A nepotřebují k tomu ani IPMA I., IPMA II., a dokonce je jim úplně jedno, že někde zaspaly u IPMA III.

Přesně takový je smysl projektu včel… 

Nevím, jestli za dalších 120 milionů let ještě včely budou existovat, ale přál bych jim, aby dělaly pořád to, co umí nejlépe, a dělaly to bez ohledu na to, co jim, kdo bude zcela nesmyslně a mnohdy zbytečně diktovat, co mají změnit. …

- - - - - - - - - -

Pevně věřím, že budou i dále projektovat ten skvělý, sladký a zdravý MED…